Ostatní

tečka  Loga úřadu

tečka  Různé

tečka  Fotogalerie obvodu

tečka  Historie obvodu

tečka  Mapa serveru

tečka  Nová multimediální procházka

tečka  Radniční hlasatel

Dnes má svátek: Ludvík

Předpověď počasí:
Počasí Ústí nad Labem - Slunečno.cz

Změnit velikost webu: Zvětšit Zmenšit
ikona 

Historie obvodu

Z HISTORIE MĚSTSKÉHO OBVODU ÚSTÍ NAD LABEM - MĚSTO


 

PhDr. Věra Hladíková, Archiv města Ústí nad Labem

Do kompetence Úřadu městského obvodu - město spadá v současnosti prostor centra města Ústí n.L., městská čtvr Klíše a Předlice, katastr obce Božtěšice, Bukov, Habrovice, Hostovice, Skorotice, Strážky, Vaňov a Všebořice, katastr osady Bánov a území zaniklých obcí a osad Dělouše, Kamenice, Nedvězí, Studánky, Podhoří, Roudného, Tuchomyšle a Úžína.

Původním předchůdcem městských obvodů, pomineme-li krátké období působení šesti, od října 1952 sedmi, obvodních rad v době existence Jednotného národního výboru v Ústí nad Labem v letech 1949 - 1954, se staly obvodní národní výbory, vzniklé na základě zákonného opatření č. 1/1986 Sb. o národních výborech v okrese Ústí n.L. z 23. ledna 1986. Území města se dělilo na městské obvody, v nichž působily obvodní národní výbory, které řídil Národní výbor města Ústí n.L., jenž měl pravomoc okresního národního výboru pro celé území města a okresu. Národní výbor města řídil na území města šest obvodních národních výborů, v okrese potom i 10 místních národních výborů v deseti tzv. střediskových obcích. Obvodní národní výbor Ústí n.L.1 a 3 byl přímým předchůdcem dnešního Úřadu městského obvodu - město. Působil na území bývalých obcí Vaňov, Předlice, Trmice, Hostovice, Újezd, Koštov, ve středu města po ulice Hoření, Malátova, Bělehradská, Hornická a Pod Holoměří, kde žilo 24 000 obyvatel. V roce 1994 se počet rozrostl na 37 069.

Celé územně správní změně, v rámci tehdejšího státu ojedinělé, předcházel rozsáhlý integrační proces, započatý již na konci třicátých let dvacátého století a vrcholící v letech osmdesátých. Jeho výsledkem bylo, že většina obyvatelstva okresu, údajně ze 119 tisíc obyvatel plných 90%, žila na území krajského města. Nová struktura správních orgánů měla efektivněji a účinně zabezpečovat správu v konečné fázi již účelově změněného celku. Tehdejší městská garnitura totiž usilovala, jak z důvodů mocenských, tak i ekonomických, o získání titulu města se zvláštním statutem. Ke konečné realizaci těchto snah došlo až v listopadu 1990, kdy podle zákona č. 367/1990 Sb. se Ústí n.L. stalo městem se zvláštním statutem, v jehož čele stál ode dne voleb (24. a 25. 11. 1990) Úřad města Ústí n.L. Podle nového doplňujícího zákona č. 302/1992 Sb. město spravoval od 1. července 1992 Magistrát města Ústí n.L. V trendu rozdělení statutárního města na městské obvody podle městských čtvrtí se pokračovalo a tato norma je zachována do dnešních dnů.

I. Vrame se však k objasnění otázky proč mohlo dojít v ústeckém okrese k tak rozsáhlým zásahům do samostatných působností obcí, lépe, k jejich úplnému zrušení. Na vině je částečně hospodářský rozmach města Ústí n.L. Již od konce 19. století rozrůstající se Ústí n.L. svým průmyslovým rozvojem a pracovními možnostmi bylo vážným konkurentem svému okolí. Pohlcovalo továrními objekty, potřebou městské výstavby pro občany i vlastní městské podniky okolní pozemky. Úzká vazba nejbližších okolních obcí s rychle se rozvíjejícím Ústím na konci 19.století přiměla městské radní, že odkupovali dvory a pozemky v okolí. Tak se k městu Ústí v období 1899 - 1900 dostala čtvr Krásné Březno a Klíše.

II. Na osudu jiných se podepsala nacistická éra města. O svou samostatnost přišla města Trmice, Střekov a až dosud samostatné obce Bukov, Hostovice, Stříbrníky a Předlice. Blízkost Ústí, snadná dopravní dosažitelnost, ekonomická návaznost byly velikým lákadlem. Administrativním zásahem nacistických správních orgánů, přes odpor zvláště Střekova a Trmic, došlo ke sloučení výše uvedených obcí a měst s Ústím v jeden celek a k vytvoření tzv. Velkého Ústí n.L. Stalo se tak 1. května 1939.

III. Po šesti letech zkušenosti ukázaly, že sloučení byl krok více užitečný, než škodlivý, který odpovídal logickým správním, hospodářským a dopravním potřebám celku. Zvláště po roce 1945 se velké obce jevily jako hospodářsky zdatnější útvar, který snadněji plní sociální, ekonomické, ale i kulturní úkoly, které na něj klade doba, ale i obecný prospěch. Spojení z roku 1939 zůstalo a bylo i potvrzeno rozhodnutím ministra vnitra č. B-8111-26/1-46-II/4 z 13. února 1946. Pouze občané Hostovic a Stříbrníků si odhlasovali odloučení od města, což bylo vládním nařízením č. 199/1950 Sb. z 19.12.1950 potvrzeno. Rozrůstající se bytová výstavba zapříčinila, že Stříbrníky s Ústím zcela splynuly (MO Severní Terasa) a nejevilo se již účelné, aby byly od 1.5.1976 spravovány samostatným samosprávním orgánem (Stříbrníky ještě jako samostatné přijaly v roce 1960 do svého katastru jako osadu obec Dobětice). Obdobný osud postihl Hostovice, jež byly sloučeny opět s Ústím 1.7.1980. Zcela opačný vývoj prodělaly Trmice, které se dokázaly po 55 letech společného života s Ústím natolik “probudit k životu”, že samy rozhodly o svém osamostatnění od 1. ledna 1994. Na celém záchranném aktu městečka se nesporně podepsala politika ústeckých radních z dob totalitního zřízení, která Trmicím vymezila místo vybydlené čtvrti, jež se má stát průmyslovým předměstím Ústí n.L. Trmičtí patrioti se již více nechtěli podřizovat rozhodnutím Ústí a tak v referendu odhlasovali pro svou obec, která se od 1.9.1996 stala městem, samostatnost.

IV. Na zbylém integračním procesu se velkou měrou podepsalo vysídlování obcí a osad na Ústecku. Z důvodů ztráty obyvatelstva řada obcí zanikla nebo se jevilo zcela nemožné a neužitečné, aby v nich byl vytvořen nadále samosprávný orgán. Pokračování důlní činnosti v západní části okresu mělo za následek likvidaci obcí ležících v okruhu dolování. Území vyuhlených obcí byla sloučena se sousedními katastry. V neposlední řadě rozvoj samotného Ústí n. L. sebou přinášel i v nové době nutnost rozšíření jeho katastru cestou připojování sousedních obcí.

V. S účinností od 1. ledna 1963 se bývalá obec Všebořice stala místní částí města Ústí n.L. s názvem Všebořice. Osada bývalé obce Všebořice – Střížovice – se rozdělila na území o výměře 55 ha 52 a /Střížovický kopec/ a byla přičleněna k městu Ústí n.L. Ostatní části osady Střížovice se staly osadou obce Český Újezd. Druhá osada bývalé obce Všebořice – Podhoří – se přičlenila k obci Užín. Obec Strážky a Habrovice se sloučily v jednu obec s úředním názvem Habrovice, přičemž obec Strážky se stala osadou obce Habrovice (již v roce 1961 připojily Habrovice osadu Bánov). Úžín se usnesením ONV Ústí n.L. z 19. prosince 1963, s účinností k 1.1.1964 sloučil s obcí Dělouš a následně spolu s místní částí Dělouš, Pohoří, Roudné, Úžín, Kamenice společně přešly v další integrační vlně do Ústí n.L.

VI. Další integrační období v letech 1975 - 1976 připojilo k Ústí již zmiňované Stříbrníky, Český Újezd, Novou Ves a katastr vyuhlené obce Tuchomyšl, který byl připojen k městské části Trmice. Po odtržení Trmic od města katastr Tuchomyšle u obvodu města zůstal.

VII. Nová integrační vlna proběhla na počátku 80. let a do struktury okresu Ústí nad Labem zasáhla velmi podstatně. Slučování obcí, schválené plenárním zasedáním ONV Ústí n.L. 26. června 1980 s platností od 1. července 1980 připojilo k městu Ústí n.L obec Habrovice (spolu s osadou Strážky), Hostovice (již výše uvedeno), Koštov (přešel k městské čtvrti Trmice, v r. 1994 odloučen spolu s Trmicemi), Vaňov, Skorotice, Brnou (MO Střekov), Církvice (MO Střëkov), Kojetice (MO Střekov), Svádov (spolu s osadou Olešnice spadly do MO Střekov), Sebuzín (MO Střekov). Dodatečně, rozhodnutím pléna ONV Ústí n.L. z 22.prosince 1980 s platností od 1.ledna 1981, byla k městu přičleněna obec Božtěšice.

VIII. Poslední územní změny zaznamenalo město Ústí n.L. v roce 1986. Tehdy Ústí n.L. svou rozlohou zabíralo téměř čtvrtinu rozlohy celého okresu. Vezmeme-li v potaz, že se počítalo s úplným zánikem dříve samostatného městečka Chabařovice vzhledem k naplánovanému vytěžení uhelných ložisek, nalézajících se v jeho okolí a bezprostředně pod ním, v rámci tzv. “Veké varianty těžby”, je celkem nasnadě, že se nabídlo řešení, připojit nyní Chabařovice k Ústí n.L. Chabařovice již v roce 1980 integrovaly k sobě místní části Hrbovice, Roudníky, Přestanov a katastr zrušených obcí Vyklice, Zalužany a Otovice. Navíc celý projekt sliboval překročení stotisícové hranice obyvatelstva ve městě Ústí n.L. a tím naplnění kýženého ústeckého snu, zařazení se mezi statutární města s jejich patřičnými výhodami. Od 1.ledna 1986 došlo ke sloučení Chabařovic a obce Chlumec (od roku 1980 přičlenil katastr obce Žandov a Strádov) a k jejich přičlenění do katastru města Ústí n.L. (Obv. národní výbor 2). K Ústí tehdy připadly i Neštěmice ( jejich součástí byl od roku 1980 až dosud samostatný Mojžíř a od roku obec Ryjice,ObNV 5, později MO Neštěmice). V červnu 1990 rada a poté plénum ObNV 2 odsouhlasily provedení dezintegrace ObNV 2 a k 1. září 1990 proběhlo faktické odloučení jak obce Chlumec (spolu s Přestanovem), tak obce Chabařovice a katastru obce Roudníků, spolu s územím Vyklic včetně Zalužan od města Ústí n.L., na druhé straně se na Ústím nezávislou stala i obec Ryjice. Katastr zrušené obce Hrbovice byl od města Ústí n.L. vyčleněn v roce 1991.

Přehled vývoje městských částí

 

Bánov 1850 - 1961 osada obce Strážky
1961 - 1980 osada obce Habrovice
1980 osada města ÚL
1986 katastr částí ObNV 3
1990 katastr částí ÚMO - město
Božtěšice 1850 - 1980 obec v okrese ÚL
1981 část města ÚL
1986 katastr obce částí ObNV 3
1990 katastr obce částí ÚMO - město
Bukov 1850 - 1880 osada obce Všebořice
1880 - 1939 obec v okrese Ústí n.L.
1939 - 1986 část města Ústí n.L.
1986 katastr obce částí ObNV 3
1990 katastr obce částí ÚMO - město
Dělouš 1850 - 1950 obec v okrese ÚL
1964 osada obce Úžín
1971 v důsledku těžby zanikla, území přičleněno k obci Habrovice
1980 část města ÚL
1986 území k ObNV 3
1990 území k ÚMO - město
Habrovice 1850 - 1980 obec v okrese ÚL.
1980 - část města ÚL
1986 katastr obce částí ObNV 3
1990 katastr obce částí ÚMO - město
Hostovice 1850 - 1939 obec v okrese ÚL
1939 - 1950 část města ÚL
1950 - 1980 obec v okrese ÚL
1980 část města ÚL
1986 katastr obce částí ObNV 1
1990 katastr obce částí ÚMO - město
Kabát místní označení části Bukova
1990 místní označení pro území v ÚMO - město
Kamenice 1850 - 1950 osada obce Dělouš
1961 osada obce Úžín
v důsledku těžby zaniká
1971 - 1976 část města ÚL
1986 území částí ObNV 3
1990 území částí ÚMO -město
Klíše 1850 - 1890 obec v okrese ÚL
1890 - 1900 obec v okrese ÚL již s odprodanými pozemky městu
1900 část města ÚL
1986 část města částí ObNV 3
1990 část města ÚMO 1
Kubištov místní označení části obce Předlice
1990 místní označení pro území v ÚMO - město
Nedvězí osada mezi Č.Újezdem a Podhořím, zanikla
1990 území k ÚMO - město
Ovčárna místní označení při obci Tašov
Podhoří 1850 - 1962 osada obce Všebořice
1963 osadou obce Úžín
1971 - 1976 část města ÚL
1986 území částí ObNV 3
1990 území částí ÚMO - město
Předlice 1850 - 1939 obec v okrese ÚL
1939 - 1986 část města ÚL
1986 katastr obce částí ObNV
1990 katastr obce částí ÚMO - město
Roudné 1850 -1861 osada obce Úžín
zanikla
1971 - 1976 část města ÚL
1986 území částí ObNV 3
1990 území částí ÚMO - město
Skorotice 1850 osada obce Božtěšice
1900 - 1980 obec v okrese ÚL
198l část města ÚL
1986 katastr obce částí ObNV 3
1990 katastr obce částí ÚMO - město
Skřivánek místní označení pro část města ÚL
1990 území v ÚMO - město
Strážky 1850 -1960 obec v okrese ÚL
1961 - 1980 osada obce Habrovice
1980 část města ÚL
1986 katasrtr obce částí ObNV 3
1990 katastr obce částí ÚMO - město
Studánka 1850 - 1950 osada obce Strážky
zanikla
1980 území částí města ÚL
1986 území částí ObNV 3
1990 území částí ÚMO - město
Tuchomyšl 1850 - 1970 obec v okrese ÚL
1980 území částí města
1986 území částí ObNV 1
1990 území částí ÚMO - město
Ústí n.L. 1249 královské město
1788 město s regulovaným magistrátem
1850 - 1938 sídlo okresního hejtmanství
1938 - 1945 sídlo úřadu vládního presidenta
1945 - 1986 MěNV
1949 - 1990 krajské město
1986 - Národní výbor města Ústí n.L.
1990 - Úřad města Ústí n.L.,Okresní úřad
1990 město se zvláštním satutem
1992 Magistrát města ÚL

1899 - 1900 připojení obcí Klíše, Krásné Březno
1939 připojení obcí Bukov, Hostovice, Předlice, Stříbrníky, Střekov, Trmice
1950 osamostatnění obcí Hostovice a Stříbrníky
1963 připojení obce Všebořice
1971 - 1976 připojení obcí Český Újezd, Kočkov, Úžín (s osadou Dělouš), Stříbrníky (s osadou Dobětice), katastr vyuhlené obce Tuchomyšl
1980 - 1981 připojení obcí Božtěšice, Brná, Habrovice (s osadou Bánov, Strážky), Hostovice, Kojetice, Koštov, Sebuzín, Skorotice, Svádov, Vaňov, Církvice,
1986 připojena města Neštěmice (sloučené již s obcí Mojžíř a Ryjice), Chabařovice (s místní částí Hrbovice, Roudníky, Přestanov spolu s katastrem obcí Vyklice, Zalužany, Otovice), obce Chlumec (spolu s katastrem obce Žandov)
1991 osamostatnění Chabařovic s jejich částmi, Chlumce s jeho částmi a Ryjic
1994 osamostatnění Trmic spolu s osadou Koštov
Úžín 1850 - 1963 obec v okrese ÚL
1971 - 1976 území částí města Úl
1986 území částí ObNv 3
1990 území částí ÚMO - město
Vaňov 1850 - 1980 obec v okrese ÚL
1980 část města ÚL
1986 katastr obce částí ObNV 1
1990 katastr obce částí ÚMO - město
Všebořice 1850 - 1963 obec v okrese ÚL
1963 část obce přičleněna k městu ÚL
1963 část obce osadou obce Česká Újezd
1986 katastr obce částí ObNV 3
1990 katastr obce částí ÚMO - město

Městský obvod Ústí nad Labem - město: Nahoru  Městský obvod Ústí nad Labem - město: Tisk